After weeks or may be even months
(or ages?) of studying and working tasks we (me, Pearl, our parents and our
other halfs) locked these assignments at home and got on a plane to Rome. This city
always surprises us with something new (or really old):
Picturesque streets with cafés
where we can taste the best gelato after discovering a vintage shop or a
treasure on a market nearby.
The fact that we understand a few Italian
words and we get the feeling like we are fluent (although it is not probably
about the city).
That unforgettable moment when sitting next to my love I listen to the highlight of my favorite Nessun Dorma in the middle of the ancient Caracalla spa. And Puccini keeps playing in my heart whenever I am happy long after my arrival to Prague…
Po týdnech, snad i měsících (nebo věčnosti?) studijních a
pracovních povinností jsme já, Pearl, rodiče a naše drahé polovičky zamkli všechny úkoly na
sto západů doma a nasedli do letadla - směr Řím. Tohle místo nás vždycky potěší
něčím novým (nebo hodně starým):
Malebnými uličkami s kavárnami, kde dostanete nejlepší
gelato potom, co objevíte vintage obchůdek nebo nějaký skvost na trhu.
Faktem, že pochopíte pár slov italsky a nabudete dojmu, že plynně
mluvíte (i když za to asi město nemůže).
Tou nezapomenutelnou chvílí, kdy slyšíte po boku své láskv vrchol arie Nessun dorma rozléhající se v antických Caracallových
lázních. A Puccini hraje ve Vašem srdci ještě dlouho po příletu do Prahy,
kdykoliv je Vám krásně…
xx
Audrey
Photographed by: Mikoláš Adlof.