What Body Positivity Means to Me

          Being bombed by tips on how to loose weight and by "bodygoals" (instagram can be used for better stuff, right?) and being interested in the subject of eating disorders (that don´t have enough space in media and elsewhere - opposite to the omnipresent warnings against obesity) I have decided to take it from the opposite perspective. So not to tell you what we should allegedly change on our bodies and tips on what we can "allow" us to eat or wear but to offer the possibility of loving yourself right here, right now. It is of course easier said than done (also because of that society pressure to be perfect). That´s why I would like to share with you what body positivity means for me specifically:

1. To love my body whether I exercise or not, whether I wear a make-up or not and also when I just ate more.

2. To love my skin no matter it is very very pale and I am fighting with the atopic eczema from time to time.

3. To take care of my body by eating good food that I like, to exercise or to do an activity that I enjoy and do not take as an obligation, to have a massage and other things :).

          And don´t worry it definitely isn´t like I feel like this every minute of every day for 100%. It took me a long time to see it like this and now it is more like my motto that I remind myself from time to time.
May be it is seen as too personal but if you would like to share with me what body positivity means for you in the comments, I will be very happy!

xx

Audrey

....................

          V záplavě tipů na hubnutí a "bodygoals", které na mě nepřestávají v podstatě všude vyskakovat (instagram se dá použít k lepším věcem, ne?) a vzhledem k tomu, že se zajímám o téma poruch příjmu potravy, kterým na rozdíl od varování před obezitou podle mě stále není věnováno dost prostoru v médiích i jinde, mě napadlo napsat něco z druhého konce. Tedy ne o tom, co všechno bychom na svých tělech měli údajně měnit a tipy na to, co si "smíme dovolit" jíst nebo nosit na sobě, ale o tom mít se rádi už teď a tady. To se samozřejmě lehce řekne, měj se rád/a, jaký/á jsi, ale realita bývá trochu jinde už z důvodu tlaku na nedosažitelnou dokonalost. Proto jsem se rozhodla, že bych se s vámi chtěla podělit o to, co pro mě konkrétně znamená body positivity.

Body positivity pro mě znamená:

1. Mít ráda svoje tělo nehledě na to, jestli cvičím nebo ne, jestli mám make-up nebo ne a nehledě na to, že jsem se zrovna najedla o něco víc.

2. Mít ráda svoji kůži nehledě na to, že je velmi velmi světlá a dost mě zlobí atopický ekzém, a tak sem tam rozhodně není dokonalá :).

3. Pečovat o svoje tělo dobrým jídlem, které mám ráda, dále když mám chuť, tak cvičením nebo pohybem, který mě baví a není povinností a masážemi a dalšími vychytávkami :).

          A nebojte se, rozhodně to pro mě neplatí nijak stoprocentně každou minutu každého dne. Jednak mi to trvalo dost dlouho dojít si k tomuhle postoji, jednak je to pro mě spíš takové motto, které si občas potřebuju připomenout.

Možná je to příliš osobní téma a nevím, jestli se vám do něj bude chtít jít, ale pokud ano, budu moc ráda, pokud mi napíšete, co body positivity znamená pro vás.

Mějte se krásně a mějte se rádi! :)

xx

Audrey

Přidávám sem fotky z jednoho z posledních teplých dní u Mumlavských vodopádů. Cítila jsem se tam jako v ráji na zemi a myslím, že je atmosféra cítit i z fotek.

I am posting here the photos from one of the last warm days from Mumlava Falls where I felt like in a paradise.


                                                    Photographed by Raiden Beckford

Straw hat and my relaxing books

          Books that I really relax with must be those that are not anyhow related to any sort of obligation. Compulsory texts for my studies and books and articles from the fields that I need to know for school or work are often enjoyable for me but I found out that it is not relaxing. I am that obsessive type of reader who does her extracts almost during the reading of Agatha Christie´s detective story. Pearl always makes fun of me that she can read 2 pages while I contemplate one paragraph. The number of my relaxing books is a reliable indicator of the amount of my leisure time at the moment. Lately there were only two or three books so you can figure out the rest.
          Anyway I enjoyed this reading and I enjoyed it my way. From my boyfriend´s library I took Kafka´s stories and I must say I never realized before that Metamorphosis makes me associate a life of a person with handicap in such a powerful way. I am also excited about the stories by the Canadian writer Alice Munro that my man recommended to me. It is mostly about women, feminist issues, clever plotlines and irony in heroines´destiny. Don´t expect happy endings  but the feeling that you are left with after reading this is worth it. One of the tales became a movie by Pedro Almodovar called Julieta and it was also in this year´s Karlovy Vary Film Festival.
And what books have you enjoyed lately?

         Knihy, u kterých si opravdu odpočinu, musí být ty, které pro mě ani vzdáleně nepřipomínají žádnou povinnost. Texty ke studiu a knihy i články z oboru/ů, které potřebuji do školy nebo do práce mě často také baví, ale zjišťuji, že u nich zrovna nerelaxuji. Jsem totiž takový ten typ obsedantního čtenáře, který si pomalu i u detektivky od Agathy Christie dělá výpisky a čte každou druhou větu dvakrát. Pearl se mi často směje, že přečte dvě stránky během toho, co já kontempluju nad jedním odstavcem. Počet nepovinných knížek je u mě tedy spolehlivým ukazatelem míry mého volného času. V poslední době se jedná jen o dvě nebo tři knihy, takže z toho lze leccos odvodit.
         V každém případě jsem si tohle čtení, i když ho nebylo moc, opravdu užila a po svém. O volném víkendu v horách jsem proto z knihovny vytáhla Kafkovy povídky a musím říct, že jsem si nikdy předtím neuvědomila, že na mě Proměna působí jako mistrně vykreslená paralela života člověka s handicapem. Nadchla mě také sbírka povídek od Kanaďanky Alice Munro, kterou mi doporučil můj muž a je vlastně hlavně o ženách. Feministická témata, nenásilné a zároveň důmyslné zápletky a ironie osudů hlavních hrdinek...Happy endy nečekejte, ale ten pocit, který ve Vás kniha Útěk zanechá, stojí za to. Jeden z nejpůsobivějších příběhů rozložených do třech povídek Náhody, Už brzy a Mlčení byl zfilmován a pod názvem Julieta uveden na letošním festivalu v Karlových Varech.
A jaké knížky jste si užili v poslední době Vy?

xx

Audrey

Outfit: Dress and shoes from Italian market. Hat: EMKO.

Photographed by Raiden Beckford

Goals and different type of goals

      Sometimes people say (again) that we are a lost generation: we have our smart technologies separating us from the reality, we take drugs and care about nothing, create nothing. I don´t know about you but I think it is a big nonsense. I meet more and more often young people who work and work, then work in fitness centres, plan and have a feeling that they never do enough. The current hashtag „goals“ reflects it as well – there not only work goals, now. Apparently there should also be a clear concept of what body we should “build” by regular workout, what perfectly healthy and aesthetic  snack we should eat next time and what our hair and makeup should look like every single minute. And don´t forget to be “successful”. The icing on the cake was when I was asked during a job interview what are my “material goals”.

      Are we under a pressure of high and artificial expectations? Do we chase after goals without enjoying life as it is with its small everyday surprises, with hair, body and snacks that are not perfect and allegedly not suitable for instagram but beautiful because they are ours? With these thoughts I made 3 days and a half completely free and went to the mountains. Finally I made a time for myself and for a person who is like my other half. And it was a paradise. A paradise where are no goals, no expectations and no plans. Sleeping, running out and seeing a horizon with cottages and valleys, laughing to everything and eating yummy stuff and watching stars. And then going back and letting a piece of this paradise to every day. I wish everyone allows herself or himself something similar ad I am convinced that the result would be a total absence of wars.

     O mojí generaci se občas (zase) mluví jako o té ztracené: jsme napojeni na chytré technologie odtržení od reality, bereme drogy a nic nás nezajímá, nic moc prý nevytváříme. Nevím, jak vy, ale mě to přijde jako pěkná blbost. Naopak se čím dál častěji setkávám s mladými lidmi, kteří pracují a pracují, pak makají ve fitku, plánují a vyznačují se pocitem, že nikdy nedělají dost. Odráží se to mimo jiné i ve všudy přítomném hastagu „goals“ – ten se nevztahuje jen na práci, teď už máme mít jasno i v tom, jaké tělo si chceme pravidelným cvičením vybudovat, jakou dokonale zdravou a estetickou svačinu si dáme a jak by měly vypadat každou minutu naše vlasy a náš make-up. Přitom všem samozřejmě nezapomeňme být ve všem „úspěšní“. Korunu tomu nasadil můj nedávný pohovor, kde jsem byla tázána, jaké mám „materiální cíle“.

     Tlačí na nás až příliš vysoká a umělá očekávání? Honíme se za cíli, aniž bychom si užívali život jako takový s každodenními malými neplánovanými překvapeními, s vlasy, tělem a svačinou, které nejsou perfektní, údajně se nehodí na instagram, ale jsou krásné proto, že jsou naše? S těmito myšlenkami jsem se rozhodla udělat si ve svém strukturovaném diáři celé 3,5 dny volna v horách. Konečně jsem si udělala čas sama na sebe a na člověka, který je jako moje druhá polovina. A byl to ráj. Ráj, kde nejsou žádné cíle, žádná očekávání ani plány. Dlouho spát, vyběhnout ven a vidět horizont s chalupami a údolími, všemu se smát, jíst dobroty a pozorovat hvězdy. A pak přijet zpátky a kus toho ráje vpustit do každého dne. To bych přála úplně každému na světě – dovolit si něco podobného. A jsem přesvědčená, že výsledkem by byla totální absence  válek.  

xx

Audrey

Za modré denimové šaty Haily´s Betty moc děkuji TrendyBe, najdete je na ZOOT. Náhrdelník mi dal přítel a je od Helen Dubin, odkaz jsem našla třeba zde. 

Thank you, TrendyBe for this lovely blue denim dress, you can find it on ZOOT. Necklace was a gift from my boyfriend and it is by Helen Dubin, I found a link here. 

Photographed by Raiden Beckford

The air, the field, the painting...

Inside I keep the feeling of one summer weekend where only the sun, the wind, the mountains, the field and sky existed - and us in between. I took his colours and brushes and sank into them with him. I didn´t care that I can´t really paint. It was the only thing in a long time with which I forgot about the goals, the time management and the rules. I wish to everyone on the world to live such a weekend because its positive vibe would logically lead to a world peace.


Nosím si v sobě jeden letní víkend, ve kterém existovaly jen slunce, vítr, hory, pole, nebe a mezitím my dva. Vzala jsem jeho barvy a štětce a ponořila se do nich s ním. A neodradilo mě ani to, že malovat vlastně neumím. Byla to po dlouhé době jediná aktivita, u které jsem zapomněla na cíle, harmonogramy a pravidla. Přeju každému na světě, aby si zažil si podobný víkend, protože jeho pozitivní nabití by logicky vedlo k celosvětovému míru.

xx

Audrey