Tolerance Time - Size Stereotype

We prepared a brand new project called Tolerance Time - a space for articles about issues related to appearance, fashion and styles but also tolerance at the same time. You can help us greatly with your support. We are looking forward to your comments!

Připravily jsme pro vás nový projekt s názvem Tolerance Time, v jehož rámci se zde budou objevovat články na témata, která se více či méně vztahují ke vzhledu, módě či stylům, ale zároveň i k toleranci jako hlavní linii. Moc nám pomůžete svou podporou, těšíme se na vaše komentáře! 
..................................................................................................................................................................

We are often afraid to make an action so we don´t get involved. Racist talk became almost normal in our country. Sexism seems to be a fiction of some weird women. We are capable of justifying these things and others like them  - so why are we so merciless when it comes to something so insignificant like size and weight of the other person?

If there is a person in front of us who we consider as overweight, everything is clear.  It is the girl´s own fault, she certainly “eats too much”, the guy is “lazy and failure”. Some people even think that an overweight person disgusts his environment and till he or she fits into the “right body”, he or she shouldn´t go out or should rather wrap his or her body up so he or she doesn´t  scare others because of his or her “fat”. One thing is sure: overweight people are jealous of thin people.

But if we consider a person as “too skinny”, we are also sure about what he or she is like. The girl doesn´t eat and dresses up as everyone can see how skinny she is. She despises all “fat” people. The only thing she cares about is herself and how she looks. She is incredibly snobbish and arrogant.

The point of this article is not to put everyone into this or that box and make it easier for him or her to complain about the other.  It shouldn´t even say that we are all hopelessly bad and judging and that there is nothing we can do about it. Neither should it claim that the author of this article rises above all prejudices ready to tell you how to do it right. I just wanted to stop and think about this issue and I wondered what you thought about it. The best solution according to my opinion is to start looking for our own prejudices and try to find alternative explanations instead of corny stereotypes.

I wish you all a beautiful day destroying stereotypes!

xx
Your Audrey
...................................................................................................................................................................

Často se bojíme zasáhnout, abychom se snad náhodou do něčeho nezapletli. Rasistické řeči se tak v Čechách staly víceméně normou. Sexismus jakoby byl jen výmyslem jakýchsi divných žen. Takovéto jevy dokážeme úžasně obratně omlouvat. Tak jak je možné, že jsme neúprosní, dojde-li na něco tak nepodstatného jako jsou rozměry a váha druhého člověka?

Jestliže máme před sebou člověka, který má podle našeho názoru nadváhu, hned máme jasno. Ta holka si „za to může sama“, určitě se „přežírá“, ten kluk je „línej a neschopnej“.  Lidé s nadváhou podle některých dokonce pohoršují svým vzhledem ostatní, a dokud nezapadnou do škatulky správného těla, radši by ani neměli vycházet ven nebo by se měli celí do něčeho zabalit, aby neděsili svými „špeky“. Každopádně mají ze svého těla komplexy a všem štíhlejším lidem nutně jejich štíhlost závidí.
Pokud naopak považujeme člověka, který stanul před našima očima soudce Vševěda, za „příliš hubeného“, víme o něm do další sekundy také vše podstatné. Ta holka nežere a obléká se tak, aby všem ukázala, jak je hubená. Opovrhuje všemi tlustými lidmi. Zajímá se jen sama o sebe a o svůj vzhled. Je neskutečně nafoukaná a arogantní.
Smyslem tohoto článku není každého zařadit do jedné nebo druhé kategorie a umožnit mu, aby lamentoval na tu druhou. Smyslem není ani poukázat na to, jak jsme jako lidé všichni beznadějně špatní, nespravedliví a jak se s tím nedá nic dělat. Smyslem není rozhodně ani snad tvrdit, že autorka článku je nad všechny stereotypy povznesená a teď vám řekne, jak to dělat správně. Šlo mi jen o to pozastavit se nad tímto tématem a také mě zajímá, co si o tom myslíte vy. Podle mě je asi nejlepším řešením hledat svoje předsudky vůči druhým a nabízet si alternativní vysvětlení místo otřepaných stereotypů.

Krásný den bourající předsudky vám přeje

Vaše Audrey