Straw hat and my relaxing books

          Books that I really relax with must be those that are not anyhow related to any sort of obligation. Compulsory texts for my studies and books and articles from the fields that I need to know for school or work are often enjoyable for me but I found out that it is not relaxing. I am that obsessive type of reader who does her extracts almost during the reading of Agatha Christie´s detective story. Pearl always makes fun of me that she can read 2 pages while I contemplate one paragraph. The number of my relaxing books is a reliable indicator of the amount of my leisure time at the moment. Lately there were only two or three books so you can figure out the rest.
          Anyway I enjoyed this reading and I enjoyed it my way. From my boyfriend´s library I took Kafka´s stories and I must say I never realized before that Metamorphosis makes me associate a life of a person with handicap in such a powerful way. I am also excited about the stories by the Canadian writer Alice Munro that my man recommended to me. It is mostly about women, feminist issues, clever plotlines and irony in heroines´destiny. Don´t expect happy endings  but the feeling that you are left with after reading this is worth it. One of the tales became a movie by Pedro Almodovar called Julieta and it was also in this year´s Karlovy Vary Film Festival.
And what books have you enjoyed lately?

         Knihy, u kterých si opravdu odpočinu, musí být ty, které pro mě ani vzdáleně nepřipomínají žádnou povinnost. Texty ke studiu a knihy i články z oboru/ů, které potřebuji do školy nebo do práce mě často také baví, ale zjišťuji, že u nich zrovna nerelaxuji. Jsem totiž takový ten typ obsedantního čtenáře, který si pomalu i u detektivky od Agathy Christie dělá výpisky a čte každou druhou větu dvakrát. Pearl se mi často směje, že přečte dvě stránky během toho, co já kontempluju nad jedním odstavcem. Počet nepovinných knížek je u mě tedy spolehlivým ukazatelem míry mého volného času. V poslední době se jedná jen o dvě nebo tři knihy, takže z toho lze leccos odvodit.
         V každém případě jsem si tohle čtení, i když ho nebylo moc, opravdu užila a po svém. O volném víkendu v horách jsem proto z knihovny vytáhla Kafkovy povídky a musím říct, že jsem si nikdy předtím neuvědomila, že na mě Proměna působí jako mistrně vykreslená paralela života člověka s handicapem. Nadchla mě také sbírka povídek od Kanaďanky Alice Munro, kterou mi doporučil můj muž a je vlastně hlavně o ženách. Feministická témata, nenásilné a zároveň důmyslné zápletky a ironie osudů hlavních hrdinek...Happy endy nečekejte, ale ten pocit, který ve Vás kniha Útěk zanechá, stojí za to. Jeden z nejpůsobivějších příběhů rozložených do třech povídek Náhody, Už brzy a Mlčení byl zfilmován a pod názvem Julieta uveden na letošním festivalu v Karlových Varech.
A jaké knížky jste si užili v poslední době Vy?

xx

Audrey

Outfit: Dress and shoes from Italian market. Hat: EMKO.

Photographed by Raiden Beckford